Ke konci října skončil státní rozpočet v přebytku 5,7 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku je přebytek nižší o 20,8 miliardy korun. Na příjmové straně státního rozpočtu si můžeme všimnout meziročního růstu o 87,6 miliardy korun, což je výrazně méně než na výdajové straně, kde došlo k růstu o 108,4 miliardy korun.
Struktura státního rozpočtu se do budoucna může ukázat jako problematická, protože výdaje jsou z velké části ze zákona povinné, ale příjmy do značné míry závisí na ekonomickém růstu, který s končícím hospodářským cyklem začíná klesat.
Na příjmové straně státního rozpočtu dominuje výběr odvodů na sociální zabezpečení, kde se za deset měsíců vybralo 421,7 miliardy korun, což je o 39,4 miliardy korun více než před rokem. Na daňových příjmech se do státního rozpočtu vybralo 589,0 miliardy korun, což je o 28,2 miliardy více než ve stejném období loňského roku.
Je však nutné brát v úvahu, že některé daně jsou sdílené. Na úrovni veřejných rozpočtů došlo k vyššímu nárůstu daňových příjmů o 51,3 miliardy korun. Pozitivní roli přitom sehrávají rostoucí mzdy a platy, které jsou doprovázeny růstem zaměstnanosti.
Na výdajové straně státního rozpočtu je patrný nárůst investic. Rostly však i výdaje na sociální dávky, které se zvýšily oproti stejnému období loňského roku o 22,6 miliardy korun. Dominantní část dodatečných výdajů na sociální dávky tvořily důchody. Na platy státních zaměstnanců se vydalo o 11,5 miliardy korun více, což představuje meziroční nárůst o 13,4 procenta.
Autor je hlavní ekonom BH Securities
(Redakčně upraveno)
